Alergická rýma

V ČR žije asi jeden milion tři sta tisíc pacientů s alergickou rýmou. Rýma je zánětlivé onemocnění nosní sliznice, které se projevuje jejím svěděním, dále kýcháním, zvýšenou sekrecí z nosu a jeho ucpáním. Pokud alespoň dva z těchto příznaků trvají minimálně l hodinu denně po většinu dnů, jedná se o rýmu chronickou. Nejčastěji postihuje děti starší l0 let a mladé dospělé a také lidi pocházející z měst a průmyslových oblastí.

Podle frekvence příznaků se rýma dělí na občasnou a trvalou a podle intenzity na mírnou, středně silnou a silnou. Podle příčiny se dále rozlišuje rýma infekční a neinfekční, která se dále dělí na alergickou, nealergickou a ostatní. Všechny tyto typy rýmy vedou k zánětu a poškození nosní sliznice, která patří mezi bariérové orgány ochraňující organismus a je bohatě vybavena různými strukturami imunitního systému. Vzduch se při průchodu nosem rovněž ohřívá, zvlhčuje a zbavuje větších škodlivin.

Alergická rýma vzniká působením alergenů na nosní sliznici u citlivých lidí. Jako alergeny se na nosní sliznici uplatňují především pyly travin, plevelů, stromů, keřů, spóry plísní, části těl roztočů a jejich exkrementy, mouka, různé složky živočišných a rostlinných organismů a další prachy.

Alergická rýma může být epizodní nebo trvalá a sezonní nebo celoroční. U sezonní alergické rýmy je typický sezonní výskyt během vegetačního období, mimo něj jsou pacienti bez příznaků.V našich podmínkách jsou nejdůležitější pylové alergeny jarních stromů a keřů, později travin a plevelných rostlin. Průběh onemocnění závisí na množství pylových zrn v ovzduší a na intenzitě citlivosti pacienta. K vyvolání potíží pacienta stačí 5 – 50 pylových zrn v l m krychlovém vzduchu. Kromě postižení nosní sliznice bývají pravidelně postiženy i oční spojivky. Často dochází i k celkovým projevům / únava, nesoustředěnost, bolest hlavy / a až ve 40% mohou být přidruženy i astmatické projevy.

Alergická rýma celoroční vzniká na základě přecitlivělosti na celoročně se vyskytující alergeny, hlavně roztoče, alergeny zvířecího původu, domovních plísní či profesní alergeny. Alergen zde působí většinou dlouhodobě v malých dávkách a vyvolává trvalejší a výraznější zánětlivé změny na nosní sliznici. Pacienta trápí většinou otok nosní sliznice a neprůchodnost nosu, svědění nosu či postižení očí nebývá tak výrazné.

Alergická rýma se může objevit i jako známka přecitlivělosti na jiné než inhalované alergeny, např. jako součást reakce na potraviny či léky.

Komplikace chronické rýmy vyplývají z anatomického postavení a funkce nosu. Jde především o průduškové astma / polovina pacientů s chronickou rýmou má i astma a až 90% astmatiků má chronickou rýmu /, záněty paranazálních dutin / chronické či opakující se / a záněty středouší / hlavně u dětí /. Nosní polypy nebývají komplikací rýmy, ale jsou samostatným onemocněním.

U každé chronické alergické rýmy je nutné vyšetření otorinolaryngologem / krčním lékařem /, který zhodnotí stav nosní sliznice horních cest dýchacích. Pokud je třeba, provede odborná vyšetření / rinoskopie, rentgen paranazálních dutin a vyšetření nosního sekretu, případně CT a další vyš.…/

Při vyšetření v alergologické ambulanci se provádí kožní testy a laboratorní vyšetření, která zjistí event. alergickou dispozici pacienta a alergeny, na které je citlivý. Na specializovaných pracovištích se provádí i různé provokační testy.

Léčba chronické rýmy vyžaduje dlouhodobý plán. Skládá se především z úpravy prostředí a režimu pacienta, kdy se snažíme eliminovat alergeny a dráždivé látky v okolí pacienta a upravit jeho pobyt v závislosti na výskytu alergenů, které ho dráždí. Eliminace alergenů je i prevencí zhoršení průběhu nemoci a vzniku komplikací. Důsledná režimová opatření s odstraněním alergenů někdy stačí k úplnému odstranění potíží pacienta. Většinou je však potřeba pacientovi nasadit protialergické léky.

Nejužívanější skupinu léků zde představují antihistaminika, která blokují působení histaminu / nejvýznamnějšího původce alergického zánětu v nosní sliznici /. Těchto léků je celá řada. Je třeba pamatovat na to, že antihistaminika starší generace mohou mít sedativní účinek a jejich podávání je pak spojeno s riziky v důsledku snížené pozornosti. Moderní antihistaminika tento sedativní účinek nemají a snáší se velmi dobře, mohou je brát např. i letci. Tato antihistaminika jsou v tabletách, ale i v nosních sprejích či očních kapkách.

Další velkou skupinu tvoří kortikosteroidy, což jsou hormony užívané ve formě aerosolů či vodných roztoků k nosní aplikaci. Jejich hlavní léčebný účinek spočívá v potlačení alergického zánětu v nosní sliznici. Bývají dobře snášeny i při dlouhodobém podávání a v doporučovaných dávkách nemají celkové nežádoucí účinky.

U některých pacientů s chronickou alergickou rýmou je podáván i alergen, který je prokazatelně v příčinné souvislosti s onemocněním chronickou rýmou a nelze jej zcela eliminovat z prostředí pacienta. Alergeny se podávají ve formě kapek nebo injekcí delší dobu / i několik let /. Léčba alergenem jako jediná léčí základní příčinu alergie, tedy přecitlivělost pacienta na určitý alergen.

Chronická alergická rýma je nepříjemné onemocnění, které je často podceňováno jako lékaři, tak samotnými pacienty. Zhoršuje nejen kvalitu jejich života, ale může vést k řadě komplikací, které mohou mít závažnější důsledky než samotná rýma.

MUDr. Jana Chládková